Je dobré najít si vlastní cestu.
A promyslet si, kudy bychom chtěli jít, aby se nám ta cesta líbila.
A najít si vlastní řešení, jak to udělat.
A těšit se z postupných kroků na té naší cestě.
A umět se zastavit a “oslavit” naše úspěchy.
A poučit se ze špatně zvolené trasy.
A někdy je dobré nebýt na té cestě sám.
Koučink je pro mne úžasný nástroj, jak se podívat na svůj život. Někdy nám něco v životě chybí, řešíme pracovní témata, kariéru či nové pracovní a podnikatelské příležitosti, nebo se potřebujeme zastavit a srovnat si myšlenky a priority.
Kouč je průvodce, který nás podporuje a který nám věří, že dosáhneme našich cílů a spokojenosti. Nedává nám rady, ale naslouchá a dobře se ptá, aby vyšlo najevo, jak to tedy my máme a co s tím uděláme.
Ve své dosavadní koučovací praxi jsem pracovala se stovkami klientů. Každý z nich měl svůj osobní příběh, své sny a touhy, své přesvědčení a své způsoby řešení. Pracuji pro soukromé klienty, kteří si mne našli, nebo dostali na mne doporučení. Potkávám se s klienty v businessovém prostředí, kde společně hledáme, jak být v práci úspěšnější či spokojenější nebo jak skloubit soukromý a pracovní život. Témata se často opakují, prolínají, přesto však řešení, cesta k řešení, je vždy jedinečná, neopakovatelná. Jde o vzorec, který se nedá replikovat u nikoho jiného. V tom vidím krásu a umění koučinku.
Co vidím jako společné pro většinu svých klientů? Je to vnímání koučinku jako prostoru pro „zastavení se, přerovnání myšlenek, nalezení řešení a vykročení na cestu“.
Tak šťastnou cestu, ráda vás budu chvilku doprovázet.